Už více jak 15 let šiji patchwork s dětmi. Ze začátku jsem kopírovala základovou deku, ale postupně jsem začala šít úplně jinak s využitím rychlých postupů, které děti bez problémů zvládají. Chci vám představit vzory, se kterými děti nemají problémy a dají se velmi lehce opravit, pokud děti nešijí přesně. Přesnost se děti učí postupně. Jedna dnes již 18 letá slečna mi řekla: " Kdybys nás nutila šít všechno perfektně, tak jsem skončila." Malé děti chtějí výsledek, mají radost a jsou pyšné na to, co vytvořily. Když něco ušijí, slyším " Teto, to se mi povedlo." Mají nefalšovanou a oprávněnou radost z toho, že něco dokázaly. Děti na prvních dekách musí zvládnout ovládání šicího stroje a manipulaci s látkami. Proto jsem začala šít postupně od nejjednodušších vzorů po složitější. Taky děti ladí jinak barvy látek a nedají se moc ovlivnit. Rodiče pak volají: "To nemyslíš vážně, takové barvy dát dohromady?" A pak vidí výsledek a jsou nadšeni. I já jsem občas přebrala jejich barevné kombinace do svých návrhů.
Tato práce mě moc baví a inspiruje, protože děti jsou bezprostřední. A nejvíc mě potěší, když za mnou přijde už dospělá slečna, která třeba 5-8 let nic nešila, jestli bych ji pomohla s další dekou nebo polštářem. Říká se, co se v mládí naučíš, v stáří jak když najdeš. Tak doufám, že všechny ty děti, a byly jich desítky, si na to, co se naučily, vzpomenou a bude jim to k užitku.
